Chanásir (Khanāşir)
Chanásir (, latinkou Khanāṣir) je město ležící v severní části Sýrie. Je to jedno z dvaceti čtyř měst a vesnic v údolí Chanásir, ve kterém celkově žije zhruba 11 000 lidí. V samotném městě Chanásir žije obyvatel.
Římský filozof Plinius starší město zmínil pod jménem „Chenneseri“. V aramejštině etymologie názvu Chanásir neexistuje a arabská etymologie je nepravděpodobná, protože arabské slovo „chinsar“ česky znamená malíček. Dle akkadské etymologie je název města odvozen od slova „hunsiru“, což je varianta výrazu „humsiru“ označujícího krysu či myš.
Během byzantské éry bylo město známé pod názvem Anasartha a obklopovaly ho hradby. Syrský kronikář Jan Malalas zaznamenal, že se jednalo o tzv. kastron (což je opevněná osada na kopci), který byzantský císař Justinián I. označil za polis. Jako zdroj vody zde sloužil kanát, jenž byl funkční až do 20. století. Podle Roberta L. France jsou architektonické pozůstatky byzantské éry ve městě „viditelné na ulici, v nově postavených zdech a uvnitř obytných domů“.
Největší rozkvět Anasartha a okolní vesnice zažívaly koncem 4. století a počátkem 6. století. Většina domů a kostelů objevených v tomto regionu pochází právě z tohoto období. Samotný kostel v původní Anasarthe pochází z roku 426. Anasarthský biskup Maras se v roce 451 zúčastnil Chalkedonského koncilu a jeho nástupce Cyrus byl signatářem dopisu, který syrští biskupové roku 458 zaslali byzantskému císaři Leonu I. na protest proti zavraždění alexandrijského patriarchy Proteria. Mezi lety 506 a 507 byla v blízkém Buz al-Khanziru vybudována pevnost. Dnes Chanásir již neslouží jako faktická biskupská rezidence, ale pouze jako centrum titulární diecéze římskokatolické církve.
V 7. století Anasartha stejně jako celá Sýrie padla do rukou Arabů, kteří ji označovali jako „Khunasira“. Město se na počátku 8. století stalo častým sídlem umajjovského chalífy Umara II., který zde zemřel a byl zde také pohřben.
Římský filozof Plinius starší město zmínil pod jménem „Chenneseri“. V aramejštině etymologie názvu Chanásir neexistuje a arabská etymologie je nepravděpodobná, protože arabské slovo „chinsar“ česky znamená malíček. Dle akkadské etymologie je název města odvozen od slova „hunsiru“, což je varianta výrazu „humsiru“ označujícího krysu či myš.
Během byzantské éry bylo město známé pod názvem Anasartha a obklopovaly ho hradby. Syrský kronikář Jan Malalas zaznamenal, že se jednalo o tzv. kastron (což je opevněná osada na kopci), který byzantský císař Justinián I. označil za polis. Jako zdroj vody zde sloužil kanát, jenž byl funkční až do 20. století. Podle Roberta L. France jsou architektonické pozůstatky byzantské éry ve městě „viditelné na ulici, v nově postavených zdech a uvnitř obytných domů“.
Největší rozkvět Anasartha a okolní vesnice zažívaly koncem 4. století a počátkem 6. století. Většina domů a kostelů objevených v tomto regionu pochází právě z tohoto období. Samotný kostel v původní Anasarthe pochází z roku 426. Anasarthský biskup Maras se v roce 451 zúčastnil Chalkedonského koncilu a jeho nástupce Cyrus byl signatářem dopisu, který syrští biskupové roku 458 zaslali byzantskému císaři Leonu I. na protest proti zavraždění alexandrijského patriarchy Proteria. Mezi lety 506 a 507 byla v blízkém Buz al-Khanziru vybudována pevnost. Dnes Chanásir již neslouží jako faktická biskupská rezidence, ale pouze jako centrum titulární diecéze římskokatolické církve.
V 7. století Anasartha stejně jako celá Sýrie padla do rukou Arabů, kteří ji označovali jako „Khunasira“. Město se na počátku 8. století stalo častým sídlem umajjovského chalífy Umara II., který zde zemřel a byl zde také pohřben.
Mapa - Chanásir (Khanāşir)
Mapa
Státní území - Sýrie
Syrská vlajka |
Dle odhadu z roku 2010 žilo v Sýrii 22,5 milionu obyvatel. V důsledku občanské války a s ní spojeného masového exodu poklesl počet obyvatel země do roku 2020 na 17,5 milionu. Velkou část obyvatelstva představují sunnité. Významnou náboženskou menšinu tvoří ší'ité, především alavité, jejichž příslušníci mají ve státních orgánech a v neposlední řadě v armádě a policii dominantní postavení. Občanskou válkou byly značně postiženy křesťanské církve, které měly před ní poměrně velký počet věřících, a také malé židovské komunity. Etnickým složením je velká část Syřanů arabského původu. Největší etnickou menšinou jsou Kurdové.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
SYP | Syrská libra (Syrian pound) | £ or لس | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
EN | Angličtina (English language) |
AR | Arabština (Arabic language) |
HY | Arménština (Armenian language) |
FR | Francouzština (French language) |
KU | Kurdština (Kurdish language) |